Krovy
Krovy a jejich účelKaždá stavba si zaslouží kvalitní střechu, která je v podstatě vizitkou dané stavby a věnuje se jí maximum úsilí a času. Nosnou konstrukci střechy označujeme jako krov a je to jakási kostra celé střechy. Hlavními účely krovů jsou nést střešní krytinu (lepenka, střešní tašky) a přenášet s nimi spojené zatížení, která jsou způsobena převážně přírodními živly (sníh, vítr, voda), na nosné stěny dané stavby. Za účelem navržení krovů se dnes využívají moderní programy, které umožňují jejich detajlní rozkreslení včetně 3D vizualizace. MateriályNejčastějším materiálem pro výrobu krovů je dřevo. Setkáváme se také s ocelovými krovy a v malém množství také s železobetonovými. Využívají se především v moderní architektuře, avšak dřevěná tesařská konstrukce je opravdu nejrozšířenější. Soustavy krovůPodle konstrukčního uspořádání, které výrazně závisí na způsobu podpory jednotlivých krokví, dělíme krovy na různé soustavy. Mezi nejznámější patří soustava vaznicová, která je nejjednodušší a zároveň nejpoužívanější. Pro nízké a jednoduché střechy je vhodná soustava vlašská, naopak vysoké a štíhlé střechy vyžadují soustavy věžové a stanové. V minulosti se pak využívalo soustav hambálkových a věšadlových. Volba konstrukcePři výběru konstrukce se zohledňují následující aspekty: sklon střechy, tvar střechy a její rozpětí, volná šířka i výška a také účel budovy a prostředí, ve kterém se nachází. Každá krovová konstrukce zatěžuje podpory svisle a proto je nutné zachytit šikmé tlaky pomocí vodorovných příčných prvků (vazní trám, kleštiny, kovová táhla). Konstrukce krovu musí být dostatečně tuhá (zavětrovaná) v podélném i příčném směru. Při volbě krovu se také zohledňuje využití půdního prostoru, nebo-li podkroví. V současnosti se velká část podkroví využívá k obytným účelům, proto se krov konstruuje tak, aby umožnil nerušený pohyb v podkroví. V minulosti tomu tak však nebylo. U starších krovů bylo běžné, že půda byla částečně neprůchozí. Postup při návrhu krovuNejdříve se zhodnotí stavební uspořádání půdy (okapy, štíty, nadezdívka, komíny apod.), poté se ustanoví tvar nové střechy a rozmístění okapů, které jdou ruku v ruce se zásadami deskriptivní geometrie. Dále přichází na řadu návrh plné vazby, poté jeho rozmístění a celý návrh končí rozmístěním vazeb jalových. Skladba krovuJednotlivé části krovů dělíme na podélné a příčné. V u nás nejrozšířenější vaznicové soustavě se jako příčné prvky využívají vazby, podélnými prvky jsou pak vaznice. Vazba – příčný profil krovu, dělíme na plné (nese ostatní části krovu, rozmístění 4-5 metrů od sebe, skládá se z páru krokví + vyztuženého a podpůrného prvku) a jalové (nenesené části krovu – krokve, pravidelné rozestupy 90-120 cm, složena pouze z krokví). Vaznice – často se zaměňuje za vazník nebo vazný trám, ale pozor! Tato slova označují naprosto odlišnou část krovu. Vaznici najdeme uloženou na plných vazbách a je to v podstatě vodorovný trám , který podélně probíhá krovem a podpírá krokve. Krokev – šikmý prvek krovu, nese střešní latě s upevněnou střešní krytinou, tvoří vazby. Vazný trám – hlavní nosník, na kterém závisí všechny ostatní prvky, příčný vodorovný prvek krovu. Hambalek – vodorovná příčka v krokvi krovu; vkládá se mezi krokve v dostatečné výšce, aby pod nimi bylo umožněno procházení. Nesmí být delší jak 3,5 m. Kleštiny – ztužují pár krokví ve výšce stejné, jako je hambalek, většinou ze dvou prken. Sloupek – svislý trám podpírající hambalek. Věšák – využívá se v rozměrnějších krovech, slouží k odlehčení vazného trámu, svislý prvek. Zavětrování – slouží ke zpevnění krovu, konstrukce by měla být dostatečně tuhá v příčném i podélném směru. Krovy vaznicové soustavyKrokevní krov v sobě nese jednu obrovskou výhodu. Díky tomu, že se skládá pouze z krokví a kleštin nebo rozpěr, poskytuje velké množství podstřešního prostoru. V České republice je tento typ nejčastější u rodinných domů. Stojatá stolice představuje klasický typ krovu se svislými sloupky. Dnes se už používá pouze ojediněle, avšak u starých českých staveb byla stojatá stolice nejběžnějším krovem. Ležatá stolice má šikmé sloupky a svislé vaznice. Tyto prvky soustřeďují přenesené zatížení do blízkosti podpor, což má za následek menší namáhání vazního trámu. Kozová stolice se skládá z šikmých vaznic a sloupků, které směřují do osy krovu a jsou zapuštěny do bačkory, který je usazená v místech středové zdi. Příhradové vazníkyTento typ vazníku představuje moderní tesařskou konstrukci, která je složena s horního a dolního pásu. Ty jsou dále spojeny svislicemi a příčkami. Výhodou je možnost prefabrikace (hromadná výroba stavebních dílů) a tím značně urychlená činnost při montáži na dané stavbě. K těmto účelům se používá fošnové řezivo, které se spojuje hřebíky nebo lepením. Využívá se také plechových sbíjecích desek, díky nimž se vazníky spojují strojním lisováním. Tento systém je znán také pod pojmem „Gang-Nail“, který vznikl na konci 50. let v USA. V Evropě se tento systém začal používat nejprve v Belgii a ve Švýcarsku. Příhradové vazníky jsou vhodné pro střechy mírného sklonu a bez půdních prostorů. Tvar není omezen, přesto se nejvíce využívá trojúhelníku. Kompletní průvodce světem krovů.
|